Období: březen 2010

Slavný “fotka chirurga” (1934). číst dál

Pověsti o netvorovi nebo živobytí zvířete v jezeře jsou prohláseni believers k byli známí pro několik století, ačkoli jiní se ptali správnosti nebo závažnosti takových příběhů, který byl obecně neslýchaný před časnými šedesátými léty když silný “vlna zájmu” v legitimovat třicátá léta Nessie-založená historie začala. číst dál

Nejnedávnější popisy vzhledu Nessie ukážou zvíře podobat se dlouho-zaniklé plesiosaur. Aktuální fosilní důkaz pro toto Mesozoic zvíře ukazuje to k byli fyzicky velcí, s dlouhým krkem a malou hlavou, s ploutvemi pro pohon. Údajné spojení tohoto zvířete se Loch Ness netvorem dělalo tomu oblíbený námět na poli cryptozoology. Nicméně, většina vědců navrhne názor, že Loch Ness netvor je zbytek Mesozoic éry je velmi nepravděpodobný; tam by potřeboval být chovná kolonie takových bytostí pro tam k byli nějaké dlouhodobé přežití, a spojený s faktem, který plesiosaurs potřeboval vynořit se dýchat, toto by vyústilo v daleko častější sightings než mít vlastně been reportoval (ačkoli některá zvířata, takový jako krokodýli, ta potřeba dýchat vzduch občas, může pobyt pod vodou pro prodloužené lhůty času tím, že zůstane ještě a zachová jejich přívod kyslíku). Mnoho biologů také se dohaduje o Lochi Ness není velký nebo produktivní dost k podpoře dokonce i malé rodině těchto zvířat. Navíc, jezero bylo vytvořeno jako výsledek geologicky nedávného glaciation a byla zmrzlá pevná látka během nedávného leda-roky. Další starověké zvíře, které bylo navrhlo, zatímco vypadání jako druhy Nessie je Zeuglodon. Zeuglodon, také známý jako Basilosaurus, byl starověký Cetacean od kterého moderní velryby jsou věřil být pocházející. Zeuglodon vlastně více blízko podobal se velkému, vodnímu hadovi, takových tolik očitých svědků popisovalo Nessii. číst dál

Kosodélník fotografie ploutve, “ploutev” fotografie číst dál

Loch Ness netvor je slavné zvíře v současné literatuře, filmy televize a hry. Vidět Loch Ness netvor a populární kultura pro další informace. číst dál

UFO, z anglického Unidentified Flying Object (česky neidentifikovaný létající předmět) je jev, kdy pozorovatel hlásí situaci, ve které pozoroval na obloze předmět, jehož podstatu není schopen racionálně vysvětlit. Lidově je tento jev často označován jako pozorování „létajících talířů“. Britské ministerstvo obrany při výzkumu těchto jevů po roce 1996 používalo označení UAP (Unidentified Aerial Phenomena), protože označení UFO bylo již zprofanované. číst dál

Neidentifikované létající objekty se obecně třídí do několika skupin: číst dál

Kromě několika pasáží z historických textů, které jsou interpretovány jako popis setkání člověka s UFO, vzrůstá silně zájem veřejnosti o tyto jevy v období po 2. světové válce. Zpočátku je centrem hlášených pozorování především oblast USA, postupně jsou však hlášena pozorování UFO prakticky ze všech oblastí Země. Do současnosti je ze zaznamenáno několik desítek tisíc hlášení o setkání s UFO. číst dál

Vzhledem k mimořádnému zájmu sdělovacích prostředků byly vládami všech zainteresovaných států (především USA) ustanoveny různé komise a výbory které měly vnést jasno do otázky původu nevysvětlených fenoménů UFO. číst dál

Velikosti stran trojúhelníku: číst dál

Jako bermudský trojúhelník anebo také ďáblův trojúhelník je označována oblast ležící mezi Miami na Floridě (případně jižním cípem Floridy), Portorikem (město San Juan) a Bermudami na pomezí Mexického zálivu a západního Atlantiku. Zahrnuje tak i část Sargasového moře a protéká jím Golfský proud (resp. systém Golfského proudu). Někteří autoři však trojúhelník protahují dál směrem do Mexického zálivu, Karibského moře nebo dokonce až k Azorám, čímž vzniká méně známý Bermudský čtyřúhelník (kosočtverec). Bermudský trojúhelník není schváleným a uznávaným zeměpisným názvem a měl by proto být psán s malým písmenem na začátku. číst dál

O nepříjemných zkušenostech s počasím a plavbou v této oblasti se zmiňuje již Kryštof Kolumbus ve svém lodním deníku. Ale až v druhé polovině 20. století, kdy technické možnosti sledování letadel i plavidel byly na značně vysoké úrovni, bylo registrováno několik událostí, které vyvolaly zvýšený zájem o tuto část Atlantiku. číst dál

Zdeněk Kukal: Záhada bermudského trojúhelníku, fantazie a skutečnost, Horizont, Praha 1985Lev Nikolajevič Skrjagin: Tajemství námořních katastrof, Mladá fronta, Praha 1990, edice Kolumbus, str. 5–40, stať Tajemství Mary Celeste číst dál

Ve skutečnosti o žádnou záhadu nejde číst dál

Drak (saň pro samici, v jiných slovanských jazycích smok nebo zmej) je mýtické zvíře vyskytující se v pověstech, pohádkách a lidových příbězích celé řady kultur. Jeho celosvětová rozšířenost má za následek značnou variaci jeho vzhledu, velikosti a vlastností, kterými má drak disponovat. Obecně lze říci, že jde o mohutného samotářského tvora, připomínajícího hada nebo ještěra. Draci se liší počtem hlav - například v Číně je zobrazován zásadně jednohlavý, řecká mytologie znala draka stohlavého, v pohádkách mívá zpravidla lichý počet hlav, nejčastěji tři nebo sedm. Dále se draci liší v počtu nohou (nejčastěji dvě, čtyři nebo žádné), schopnosti létat a dštít oheň (případně mráz nebo jed) ze svého chřtánu. číst dál

V češtině kromě výrazu drak existuje také označení saň, nicméně rozdíl mezi drakem a saní každý autor vymezuje jinak, například: číst dál

Literatura a legendy rozlišují dva hlavní druhy draka a to v závislosti na jeho výskytu. Má se jednat o draka evropského a asijského. Pro oba dva tyto druhy je typická dlouhověkost, pomalý vývoj a schopnost ovlivňovat rychlost svého metabolismu. Jejich tělo je pokryto šupinami, které mají fungovat jako ochrana těla. Oba dva druhy jsou schopné plivat oheň, i když drak asijský této schopnosti využívá jen velice zřídka. číst dál

Drak se objevuje již u Sumerů a na ně navazujících kultur, např. nejvyššímu bohovi akkadské říše byl drak přímo zasvěcen. Tento drak byl jakýmsi prototypem tehdejších představ draka a byl vlastně křížencem hadaptáka Noha. Tehdejší podoba draka je dobře známa z archeologických vykopávek: drak má hadí hlavu s velkýma očima, rozeklaným, hadím jazykem a s rohem na lebce. Krk má velmi dlouhý, jeho tělo je šupinaté a má čtyři nohy. Zadní tlapy mají ptačí drápy. Mezi badateli nepanuje úplná jednota o jeho funkci, schopnostech ani vlastnostech. Velmi známým drakem sumersko-akkadské mytologie je Mušmachchu, což byl sedmihlavý drak (nebo had). Poněkud atypickým drakem byla Tiamat, která na sebe spíše brala podobu draka než by jím sama byla. a číst dál

Egyptské náboženství přes obrovské množství podivných bytostí a monster nezná klasického draka. Do egyptské mytologie bylo v průběhu doby zasazeno několik draků víceméně lokálního významu, kteří z ní zase odešli, aniž by do ní významněji zasáhli. číst dál

Velmi významným informačním zdrojem představ o dracích je i Bible. Ve Starém zákoně byl pohled na draky ovlivněn myšlenkami národů Předního východu. Jedná se prakticky o židovskou úpravu těchto představ. V Novém zákoně jsou tyto představy ovlivněny helénismem a dalšími proudy určující tehdejší pohled na svět. číst dál

V řecké a následně i římské mytologii je situace kolem draků velmi komplikovaná, neboť se jich zde vyskytuje značné množství, přičemž některé příběhy mají více verzí a často se stává, že v některé verzi nějakou činnost dělá drak a v jiné nikoli. Draci zde často vystupují jako představitelé tmy (někdy se stávají i jejím symbolem), jindy vystupují v pozici „hlídacího psa“, vyskytuje se i pojetí jakéhosi „posvátného“ zvířete a vykonavatele vůle bohů. číst dál

Jörmungandr (Midgardsormr) vyskytující se v severské mytologii je sice častěji považován za mořského hada, ale může být i drak. Podle Eddy se jedná o hlavního protivníka boha hromu Thóra. číst dál

V Číně má uctívání draků dlouhou tradici v celé společnosti. Draci byli spojováni s vodními a vzdušnými živly, s dobrem a s vrcholným představitelem řádu. Čínské vládnoucí dynastie se považovaly za potomky nebeského draka a spojovaly s draky svůj vznik. Drak figuroval jako ochránce rolníků, jelikož se věřilo, že má magickou sílu přivolávat srážky. Z tohoto důvodu bylo po celé Číně vybudováno nespočet chrámů se sochami draků, u kterých se následně konaly lidové obřady s obětmi. Pro asijskou mytologii drak symbolizuje jaro a znamení zrodu. Spojován je se symbolem jang a jeho dech má mít léčitelské a oživovací schopnosti. číst dál

Draky se zabývalo velké množství odborné literatury. Evropské pojetí draka se vyvíjelo poměrně složitou cestou, přičemž zásadní dopad na evropské pojetí draků měla samozřejmě Bible, z dalších významných myslitelů lze uvést svatého Augustina, který pravděpodobně jako první uvádí představu, že dračí křídla jsou podobná netopýřím (tuto představu neopustila evropská animace a film dodnes) a že vzduch okolo draka je zamořen jeho dechem. Toto tvrzení je zajímavé - dnes se soudí, že vzniklo ze skutečnosti, že v jeskyních (kde draci měli žít) byl zatuchlý vzduch. Nicméně v době sv. Augustýna nebylo zcela běžné, aby drak žil v jeskyni, naopak ještě mnoho let po jeho smrti se předpokládalo, že draci žijí v Etiopii a v podobných zemích. číst dál

Drak začal pronikat do literatury, především fantasy, kde došlo k narušení pravidel rozlišování toho, co drak může a čeho schopen není. Veškerá pravidla pak byla narušena filmem, kde drak často nevystupuje jako bájné zvíře, ale jako přihlouplý vraždící maniak, který pro své jednání zpravidla nemá ani motiv ani jasný příkaz. číst dál

Motiv zabití draka se objevuje velice často, podle mnohých etnografů je to jedna z mála skutečně hrdinských situací. Ve starověku draka zpravidla zabíjeli hrdinové případně sami bozi. Nejčastěji je drak zabíjen jako temný element a jeho zabití pak symbolizuje vítězství světla a dobra. V některých případech je zabití draka považováno za akt zabití posvátného zvířete (pouze v případě, že ho zabije člověk). Za tento čin je pak tento člověk potrestán jako za zabití posvátného zvířete, kdy odpovědnost za trest buď převezmou sami bozi, nebo dochází k jakémusi samovolnému, nikým neřiditelnému trestu. číst dál

státní vlajky - symbol draka se vyskytuje na dvou státních vlajkách: vlajka Walesuvlajka Bhútánu.státní znak státní znak Gruzie (zde jako přemožený protivník sv. Jiřího, patrona Gruzie)znaky a vlajky měst: ve svém znaku má draka slovinské hlavní město Lublaň číst dál