Čarodějnictví

Čarodějnictví označuje rozličné magické praktiky a rituály, která mají často symbolickou povahu a které se liší od náboženství tím, že se provozovatel čarodějnictví (čaroděj) snaží jejich prostřednictvím ovládnout a používat okultních sil k vlastnímu užitku. číst dál

Víra v nadpřirozeno a účinnost kouzel byla pevnou součástí náhledu na svět v nejstarších civilizacích. V tomto kontextu bylo kouzlení samo o sobě eticky neutrální (kouzla mohla být dobrá i zlá). Čarodějnictví pak specificky znamenalo škodlivé užití kouzel. číst dál

Z tohoto pohledu ve středověké Evropě mizí rozdíl mezi čarodějnictvím, magií, kouzlením a předchozími pohanské praktikami, vůči kterým se církev vymezovala. Hodnocení čarodějnictví se u různých autorů pohybovalo mezi dvěma odmítavými stanovisky, kteří čarodějnictví považovali buď za klam a pověru, v jehož existenci křesťan či rozumný člověk nemůže věřit (na základě nauky církevních Otců), nebo za nebezpečné zlo, proti kterému je třeba bojovat. číst dál

Vztah křesťanství k čarodějnictví je formulován jednak dědictvím, převzatým ze Starého zákona, jednak učením spisů novozákonních: praktikování magie a kontakt s okultními silami je považován za příčící se Bohu (srov. Šimon Mág ve Sk 8,9-24 (Kral, ČEP)). číst dál

Víra v čarodějnictví obsahuje víru, že existují způsoby, kterými lze ovládat druhé lidi; mezi základní takové možnosti patří následující: číst dál

Podrobnější informace naleznete v článku Čarodějnické procesy. číst dál

V novodobé pohádce a fantasy literatuře je čaroděj nebo čarodějnice spíš označením povolání. Čarodějové a čarodějnice tedy mohou být dobří, zlí i něco mezi a často spolu vzájemně bojují čarodějové na straně dobra a čarodějové na straně zla. Zajímavým faktem je, že i v případech strašlivě mocných čarodějů a mágů na obou stranách jsou k této činnosti (resp. k vítezství) zapotřebí z ne vždy zcela pochopitelných důvodů obyčejní lidé, kteří se stávají faktorem, který pak rozhoduje o vítězství dobra či zla. Tento jev lze ještě výrazněji pozorovat u PC her, u kterých se někdy objevuje silnější příběh, který se pokouší vysvětlit, proč je čarodějnice na té či oné straně. číst dál

Pojem čarodějnice či čarodějnictví lze dnes rozdělit do čtyř skupin: číst dál

Známý postup propichování panenek nepatří mezi praktiky čarodějnictví, ale voodoo. číst dál

Existují i novodobé čarodějnické kulty, např. wicca. Moderní čarodějnické spolky považují čarodějnictví za nejstarší pranáboženství - kult Velké bohyně stvořitelky. Hlavními znaky jsou smysl pro harmonii, soužití s přírodou, cit pro přírodu a živly. Čarodějnice většinou uctívají Boha (dříve lovu) i Bohyni (dříve plodnosti), případně Bohyni samotnou. číst dál